Z KRONIKY NÁBOŽENSKÉ OBCE CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ VE VRŠOVICÍCH
ROK 1922
OSAMOSTATNĚNÍ NÁBOŽENSKÉ OBCE
Roku 1922 vysvěcen byl na duchovního bývalý učitel měšťanské školy Zdeněk Bártl, narozený 22. října 1899 v Českém Šternberku. Svěcení vykonal zesnulý biskup doktor Karel Farský, jenž svěřil mladému duchovnímu péči o náboženskou výuku v nově se tvořící náboženské obci a obstarávání bohoslužeb. Bratr Bártl kromě toho vydatně pomáhal v organizační práci přípravného výboru. Pořádal přednášky, organizoval Chudinský odbor a Sdružení mládeže ve Vršovicích a pomáhal při soupisu členů, jichž počet vzrostl ke dni 4. dubna 1923 na 3.416.
24. května 1923 podána byla zemskému úřadu v Praze žádost o státní schválení zdejší náboženské obce, která byla příznivě vyřízena dne 6. září 1923. Stalo se tak výnosem tohoto znění: „Okresní správa politická na Královských Vinohradech. Číslo 23.4809/A - Dne 11. října 1923. Věc: Vršovice, schválení náboženské obce církve československé. - Radě starších církve československé ve Vršovicích. (K rukoum pana Josefa Žáka, toho času předsedy ve Vršovicích, Havlíčkova ulice číslo 16).
Ministerstvo školství a Národní osvěty výnosem ze dne 6. září 1923, číslo 81.357 – VI. schválilo podle paragrafu 4 zákona ze dne 20. května 1874 číslo 68 ř.z. zřízení samostatné náboženské obce církve československé ve Vršovicích.
Předpokládá se, že obec bude užívati pro své bohoslužebné a úřední účely pouze těch místností, jejichž správně nezávadné získání, byla vykázala podle příloh k žádosti za své státní schválení.
Obvod náboženské obce tvoří tyto politické obce: Vršovice, Hostivař, Chodov, Záběhlice.
Béře se na vědomí, že nová náboženská obec bude se říditi všeobecnou ústavou této církve, vzatou na vědomí výnosem z 15. října 1921, č. 87.471.
Výslovně se připomíná, že nová náboženská obec, ani její funkcionáři nemají nároku na jakoukoliv podporu z prostředků státních nebo z fondu státem spravovaných.
Žádá se, aby nová náboženská obec ustavila se podle předpisů zákona svrchu citovaného a podle stanov, jimiž se řídí. Doba konstituování obce budiž sem oznámena spolu s protokoly o volbě rady starších a funkcionářů, aby mohlo býti zjištěno, zdaž byly dodrženy předpisy článku 9 církevní ústavy československé a zda také zvolení členové rady starších mají náležitosti dle článku 9. odstavce 6. citované ústavy (státní příslušnost, svéprávnost, stáří 26 let a zachovalost). Doklady příslušné buďtež současně laskavě přiloženy.
V příčině ustanovování duchovních správců poukazuje se na paragraf 10. a 11. citovaného zákona, jakož i na článek 13. - 15. církevní ústavy.
Nutno tudíž podati průkaz, že duchovní správce byl valnou hromadou náboženské obce řádně zvolen, diecézní radou potvrzen a biskupem dosazen a připojiti osobní doklady jeho. Pokud průkazy ty nebudou předloženy, nesmí zvolený kněz úřad nastoupiti. Tím zároveň mění se obvod náboženské obce československé církve v Nuslích, schválené již výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 22 února 1923, číslo 55.523/22.“
Tento výnos oznámen byl členstvu na schůzi konané dne 18. října 1923 za přítomnosti devadesáti příslušníků, na níž podal nuselský farář bratr Zeman zprávu ze svého úřadu a bratr Horký o dosavadní činnosti přípravného výboru.
USTAVUJÍCÍ SHROMÁŽDĚNÍ NÁBOŽENSKÉ OBCE
Ustavující shromáždění nové náboženské obce konalo se dne 30. října 1923 na dvoraně metodistické církve od 20.00 za přítomnosti 193 členů a hostí. Shromáždění zahájil předseda rady starších v Nuslích bratr František Plechatý. Předsedou shromáždění byl poté zvolen bratr Zdeněk Bártl, jenž vzpomněl těch prvních pracovníků, kteří byli dne 1. dubna 1921 zvolení do přípravného výboru a kteří bez prostředků a zkušeností konali těžkou průkopnickou práci. Dnes máme ve Vršovicích 4120 členů a 11.859,17 Kč z celkového jmění. Poté promluvil bratr farář Zeman a za metodistickou církev učinil projev kazatel dr. Dobeš. Byly provedeny volby první rady starších, která se ve schůzi dne 8. listopadu 1923 takto ustavila:
předseda Josef Kubíček, 1. místopředseda Josef Horký, 2. místopředseda Jan Baťka, jednatel Maxmilián Holman, pokladník Josef Jirsák, účetní Eduard Pravda, archivář Otakar Macháček, zapisovatel Ferdinand Žák.
Dalšími členy byli: Josef Kratochvíl, Václav Jenč, Jan Šoltys, Josefa Slámová. Revizory účtů byli Jan Hejtmánek a Josef Kubíček.(Poznámka: bližší data o zvolených nejsou nikde v zápisech uvedena). Náboženská obec neměla ještě duchovního správce. Proto hned v první své schůzi usnesla se rada starších vyjednávati s bývalým kaplanem na Zbraslavi, nyní poštovním úředníkem tamtéž o podmínkách přijetí jako faráře ve Vršovicích Josefem Stalmachem.
Bratr Josef Stalmach nastoupil místo faráře dne 11. listopadu 1923 a působil tu do 31. března 1925, kdy na své místo z důvodů finančních rezignoval. Za farní kancelář sloužila místnost, kterou ve svém bytě ve Vinohradské ulici číslo 5 propůjčil bratr Josef Kratochvíl. Úřední hodiny byly od 15.30 do 17.00. Ke konání bohoslužeb byla propůjčena laskavostí ředitele reálky pana Rypky zpěvní síň ve školní budově.
Koncem roku založen byl při radě starších chudinský sbor mající zpočátku 107 členů. Pořádal divadelní představení, přednášky a sbírky a z výtěžku těchto podniků poskytoval peněžní pomoc a podporu potřebným příslušníkům. Dle matričních záznamů bylo v tomto roce 13 křtů, 3 oddavky a 8 pohřbů. Na darech za úkony bylo vybráno 613 Kč.
Rada starších již od počátku se starala o získání pozemku na stavbu budoucího sboru. Dne 29. listopadu podala pražské obci žádost o prodej pozemku v ulici Štítného (dnešní Madridské) ve výměře 375 sáhů.
ROK 1924
V tomto roce byl založen kulturně-vzdělávací odbor, který vyvíjel zdárnou činnost. Také v Hostivaři počal se jeviti větší zájem o církev po členské schůzi 17. února tam pořádané. Posílení náboženského života naší mladé obce nemálo přispěla návštěva bratra biskupa doktora Karla Farského, vykonaná dne 30. března, spojená s bohoslužbami a promluvou.
V den katolického svátku Božího Těla konán byl stejně jako roku loňského s dětmi výlet do Krče, kde o pobavení a občerstvení se postaraly naše sestry. Po dlouhém jednání stran pozemku v ulici Štítného vyšlo najevo, že pozemek, za jehož darování bylo žádáno u pražské obce, není jejím majetkem, nýbrž majetkem Občanské záložny ve Vršovicích. Jednáno tudíž s Občanskou záložnou a sjednána kupní smlouva, dle níž pozemek sestávající ze tří parcel koupen za úhrnnou částku 200 Kč. Na zakoupení poskytla diecézní rada příspěvek 38.000Kč kterážto částka byla doplněna sbírkou z dřívějška na 50.000 Kč a jako první splátka proplacena. Zbytek kupní ceny ponechán na 6% úrok. Tím konečně praví se v zápise o schůzi rady starších z 5. prosince – "první platný krok k vybudování našeho sboru vykonán."
V tomto roce bylo vykonáno 90 křtů, 311 oddavek, 32 pohřbů. Na darech při úkonech bylo odvedeno 4.727 Kč.
David Frýdl (zveřejněno ve Vršovickém hlasateli č. 4 a 5/2022)
Redakce
